close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

2. Neschováš se

18. dubna 2008 v 14:27 | ellannor |  Minulost se vrací-povídka
Zírali na ni s otevřenými ústy. Pak ale počáteční šok pominul, začalo předtavování a nabídky tykání se jen hrnuly.Greg byl samozřejmě první.
Grissom se vzdálil do své kanceláře. O Liz se nebál, věděl, že rychle zapadne. Teď zbývalo vyřešit, jak ostatním říct o jejich vztahu. Nemohl před ně přece jen tak nastoupit a říct... A proč vlastně ne? Nebylo na tom nic špatného. Pousmál se a chtěl se postit do paiírování spojeného s Liziným nástupen, Když vešla Catherine.
"Proč jsi nám nic neřekl?"
"Sám jsem se to dozvěděl až před chvílí," hájil se.
"Ecklie ti nic neřekl?"
"Ne," zabručel a bylo vidět, že ho to štve.
"Bude na tuhle práci stačit?"
"Určitě," přikývl a překvapil ji absolutní jistotou, která mu zazněla v hlase.
Jen tázavě nadzvedla obočí.
"Vadí mi, že mi to Ecklie neřekl, ale proti tomu, koho vybral, nemohu nic namítat. Ona patří k nejlepším."
"Snad se nepleteš," pokrčila rameny a nechala ho o samotě.
Byla překvapená tím, jak ji bránil. Spíš čekala, že kvůli způsobu jejího přijetí bude silně nepřátelský. Očividně se spletla, ale příliš ji to netrápilo. Vždyť, kdo se vyzná v Grissomovi?
Do zasedačky vešla ve chvíli, kdy Greg říkal: "Takže, Lizie..."
"Jen Liz," opravila ho.
"Promiň, nechtěl jsem..."
"To nic," mile se usmála, "ale chtěla bych vás poprosit, aby jste mi tak neříkali."
Přikývli a za chvíli už rozhovor plynule pokračoval. No vlastně spíš výslech. Snažili se z Liz vytáhnout nějaké informace. Odpovídala celkem ochotně, takže se dozvěděli, že jí je dvacet osm, narodila se a vyrostla v L. A., vystudovala UCLA a má titul bakaláře z biologie a chemie.
"Jak jsi se vlastně dostala ke kriminálce?" položila Sara obvyklou otázku.
"No, můj..."
"Lizie, můžeš na chvíli?" přerušil ji Grissom.
Všichni čekali, že ho opraví, ale ona se jen usmála.
"Jistě," přikývla a následovala ho do kanceláře.
Celou dobu je provázeli užaslé pohledy jejich kolegů, a tak viděli, že když procházeli dveřmi, položil jí ruku na záda.Nevěřícné výrazy jejich tváří byly skutečně komické.
"Tak co?" zaptal se Grissom, když se posadili.
"Máš skvělý tým," usmála se, "bude se mi tu líbit."
Opětoval její úsměv, pak ale změnil téma: "Měli bychom jim to říct."
"To jo, ale jak a kdy?"
"Tak je pozvem na snídani," navrhl.
"Chceš jim to jen tak oznámit?"
"A proč ne?"
"No...já..."
"Ty se za mě stydíš?"
"Samozřejmě, že ne," ohradila se dotčeně.
"Takže jsme domluveni?"
"Ale mluvit budeš ty?"
Ušklíbl se: "Jak jinak."
Pak už se věnovali procovním zaležitostem. Vysvětli jí co a jak, nachal jí podepsat hromadu papírů a neodpustil si ani pár pouček.
"Co malá prohlída?" navrhl.
Okamžitě souhlasila, a tak ji postupně provedl celou laboratoří a představil celé její osazenstvo.Vcháteli opět do zasedačky, když mu zazvonil mobil.
"Grissom...Ano...Kde?...Dobře...Co?... Jo, jasně," bez rozloučení zavěsil.
"Máme práci," oznámil a bylo vidět, že se všem ulevilo. Už se vážně nudili.
"Warricku, ty s Gregem a Sarou pojedete na Strip. V jedné zapadlé restauraci mají tři mrtvé.Vega vám řekne víc," dodal a napsal jim přesnou adresu.
"No a na nás čeká Brass v Hendersonu," oznámil zbytku týmu, "za deset minut na parkovišti."
Obrátil se k odchodu a kývnutím vyzval Liz, aby ho následovala.
Ostatní tam ještě okamžik zůstali a pozorovali odcházející dvojici. Hlavně Grissoma. Nešlo přehlédnout, že v její přítomnosti ožíval a nešetřil úsměvy. Což u něj bylo něco naprosto neobvyklého. Nebyla tu ani dvě hodiny a povedlo se jí dokonale ho pobláznit.
Grissom se po pár krocích zastavil a ohlédl se zpět.
"Čekáte na nějaké znamení?" zeptal se s nadzvednutým obočím.
Rychle se zvedli a vydali se za svou prací.
S Liz v patách se vrátil do své kanceláře.
"Nemám čas, abych ti sháněl nové vybavení, takže se zatím budeš muset spokojit smojí náhradní sadou."
"A co zbraň?"
"Něco se tu určitě najde."
Ze stolu si vzal klíče vedl ji do šatny. Cestou se ještě stavili u Bobyho, kde si prozatím půjčila jednu beretu devítku. V šatně jí dal Grissom svojí vestu. Sunadala si sako a bez zaváhání si ji oblékla. Uložil její sako do své skříňky a zamířili na parkoviště. Celou cestu se o něčem bavili a smáli se.
Catherine s Nickem už na ně čekali.
"Změnila sis jméno?" usmál se Nick.
Tázaná se podívala na svého nového nadřízeného a oba se usmáli nějakému soukromému vtipu.
Grissom svým kolegům sdělil adresu a rozjeli se na místo činu. Catherine s Nickem, Liz s Gilem.
"Vidělas to?" zeptal se Nick své kolegyně. Seděl za volantem služebního tahoe, které následovalo auto jejich šéfa.
"Jo," zabručela.
"Určitě je to ten samý chlap jako včera? Takového jsem ho ještě neviděl."
"Já nevím," pokrčila blondýna rameny, "nikdy by mě nenapado, že něco takového zažiju. On snad vůbec nepřemýšlí! Vždyť je skoro o polovinu mladší než on!"
Tohle bylo to, co ji skutečně štvalo.Myslela si, že má dost soudnosti, aby si nezačínal s tak mladou ženou a teď tohle.
Nick pokrčil rameny. Tohle ho netrápilo. Liz byla, jak řekl Greg, vážně kus.Zbytek cesty proběhl v tichu a za patnáct minut zastavili právě ve chvíli, kdy osazenstvo druhého auta vystupovalo.
Grissom přešel ke kufru a podal Liz svůj záložní kufřík.Tou dobou už k nim došel Brass.
"Ahoj Gile," pozdravil, ale nespustil pohled z mladé rusovlásky.
"Jime, tohle je naše nová posila, Elizabeth Jemasnová," představil ji.
"Jim Brass," potřásli si rukama.
"Tak co pro nás máš?"
"Čtyři mrtví. Matka, otec a dva clapci. Je to hodně ošklivý."
"Kdo byl uvnitř?"
"Jen jeden policista. Ničeho se nedotkl."
Grissom spokojeně přikývl.
"Nejdřív se kouknem, jak to vypadá uvnitř a pak uvidíme, co dál," oznámil svému týmu.
Vstoupili do domu a jako první spatřili čtyři těla. Ležela přímo na proti dveřím. Rodičům mohlo být kolem pětatřiceti, staršího chlapce odhadovali na osm nebo devět, tomu mladšímu nemohlo být víc než pět. Brass měl pravdu, bylo to ošklivé. Všichni čtyři byli celí od krve, na tělech stopy hlubokých řezných ran. Na orvní pohled bylo jasná, že ten, kdo to udělal, byl skutečně cladnokrevný.
"Začneme nahoře, tihle nám neutečou."
Opatrně, aby nepoškodili nějaké důkazy, prošli halou a vystoupali do prvního patra. Liz byla vepředu, a když uviděla zdi dlouhé chodby, zbledla a ztuhla.
"Co je?" zeptala se Cath, ale pak i oni uviděli nápis na zdi. Byl psán krví, ale mnohem děsivější byl jeho obsah
Chyběl jsem ti,Liz?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 týnka týnka | Web | 18. dubna 2008 v 14:59 | Reagovat

ty jo paráda...moc se mi to líbí už se němůžu dočkat jak to bude dál:-)a zajímalo by mě jaký vstah mají Griss a Liz:-)jiank fakt moc pěkný

2 MacS MacS | Web | 18. dubna 2008 v 15:14 | Reagovat

Taky máš moc hezký stránky...a taky by mě zajímalo co spolu mají Gil s Lizie:)...a moc hezká povídka:)..omlouvám se že to tady opakuju:)

3 ellannor(admin) ellannor(admin) | 18. dubna 2008 v 16:52 | Reagovat

Páni lidi!Moc vám děkuju,úplně se červenám. :-)

A jejich vztah?V příští kapitolce se to dozvíte.

4 týnka týnka | Web | 18. dubna 2008 v 21:56 | Reagovat

tak to už se moc těším!!a kdy že bude ??:-)jinak nemáš zač ..si to zasloužíš píšeš pěkně

5 melonka melonka | Web | 22. dubna 2008 v 20:21 | Reagovat

máš mocinky moc pěknej bločeg....a povídka je moc goodně napsaná =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama