close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

2. kapitola

31. března 2008 v 16:48 | ellannor |  Harry Potter a Dávné dědictví
Mladý muž jen přikývl. Oba si hleděli do očí, než však stačili cokoli říct Harry se ocitl v pevném sevření plačící paní Weasleyové.
Elfové se mezitím začali vracet zpět do lesa, až tu zůstala jen vůdkyně a pár dalších. Harry si toho všiml a vymanil se z objetí. Zamířil k elfce a cestou si odhrnul vlasy z obličeje. V tu chvíli byly jasně vidět jeho špičaté uši, což vyvolalo další vlnu překvapení.
"Je čas se rozloučit," začala elfka, "zůstane tu jen jedna z nás, protože to je její vůle a právo," ukázala na elfku stojící po jeí pravici, "sbohem, profesore Brumbále."
Pak se zadívala na tu elfku, jež se rozhodla zůstat. Chvíli mlčela a nakonec řekla jen: "Sbohem, mé dítě."
Na Harryho se obrátila jako na posledního.
"Nevím, kam tě zavede tvůj osud. To nedokážu říct já ani nikdo z mého lidu. Mohu pro tebe udělat jediné."
Harry přišel blíž a sklonil hlavu. Elfka mu na ni položila ruku.
"Jdi s mým požehnáním, Harry Pottere," řekla tiše a ruku opět stáhla. Harry se narovnal a pohlédl jí do očí.
"Víc ti bohužel dát nemohu."
Dal si ruku na srdce a mírně se ulokonil: "Je to ten nejcennější dar, má paní."
Přikývla a bez dalšího slovo odešla a s ní i zbytek elfů.
Potter se otočil k čekajícímu Brumbálovi. Ten si jej jen prohlížel, stejně jako ostatní. Od chvíle, kdy ho viděli naposledy, uplynuly již dva roky a on se velmi změnil. Teď byl vysoký, štíhlý, havraní vlasy- kdysi vždy rozcuchané- mu nyní spadaly na ramena a byly naprosto rovné. Na nose už mu neseděly brýle a nezakrývaly tak jeho smaragdové oči. Ovšem největší změnou prošly jeho uši. Jejich tvar jasně dokazoval, že se z něj nějakým záhadným způsobem stal elf.
"Myslím, že je třeba vysvětlit mnoho věcí, ale ne zde," prohlásil Brumbál a kývl na profesorku McGonagalovou.
"Chyťte se nás," vybídl oba.
Elfka se chopila profesorky přeměňování a obě vzápětí zmizely. Zbytek řádu následoval jejich příkladu, až tu Harry s Brumbálem zůstali osamoceni.
Harry pomalu došel křediteli. Stále si upřeně hleděli do očí a nic neříkali. Konečně se Harry pousmál a profesorovi se ulevilo. Bál se Harryho hněvu.
"Jsem rád, že jsi v pořádku."
Elf se opět usmál a položil svou ruku na mužovu paži. Ten si všiml, že z ní vyzařuje zvláštní teplo. Ještě pár vteřin ho pozoroval, a pak se přemístili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama